Zvoní skládkám hrana?
Dnes v České republice končí na skládkách více než polovina našich komunálních odpadů. V roce 2024 by měl být skládkován jen dále nevyužitelný odpad. A to je například odpad, který projde mechanicko biologickou úpravou, velmi laicky řečeno třídičkou komunálního odpadu, na jejímž konci je část odpadu vytřízena a zbytek, který již nejde dále využít, může putovat na skládku. Ale kolik odpadů tedy na skládce pořád může končit a má systém třídění komunálního odpadu smysl?
Dotřiďování komunálního odpadu může znít na první dojem jako dobrá varianta. Pojďme se ale na komunální odpad podívat zblízka. Víme vůbec, co končí v nádobách na komunální odpad? Následující fotografie jsou fotografie komunálního odpadu z obce A v Jihočeském kraji s 1800 obyvateli. Obsahuje velkou část popela a jelikož je odpad svážen jedenkrát za 14 dní, tak zde v naprosté většině případů probíhají rozkladné procesy biologicky rozložitelných odpadů. A takový odpad je obdobný i v dalších obcích. Z našich zkušeností můžeme nadneseně říci: Ukažte nám váš odpad a my Vám řekneme, odkud jste. Je skutečně velký rozdíl mezi odpadem z měst, obcí či dalších regionů na základě místních zvyklostí.
Tento odpad lze však energeticky využít. Než aby skončil nevyužitý na skládce, může se stát zdrojem energie. V České republice však panuje domněnka, že zařízení na energetické využití odpadu, spalovny, jsou však něco, co přímo škodí životnímu prostředí kolem nás. Přitom emisní limity pro spalovny jsou tak přísné, že například pražská ZEVO Malešice ročně vyprodukuje méně dioxinů než novoroční pražský ohňostroj.
Pro srovnání ale uvádíme výsledky analýzy z další obce B Moravskoslezském kraji (dále jen obec B). Zde bylo provedeno vzorkování komunálního odpadu, aby zastupitelé obce zjistili, zda-li je místo pro zlepšení a zvýšení míry třídění odpadu.
Z analýzy odpadu, která byla provedena v obci B je jasně patrné, že nejvyšší potenciál pro snížení množství odpadu představuje důsledná separace a případné vylepšení systému sběru bioodpadu. Tato složka je v případě předcházení jejího vzniku (např. díky domácímu či komunitnímu kompostování) jednoduše řešitelná na území obce a není nutné za její svoz platit finanční prostředky z obecního rozpočtu. Bioodpady jsou zároveň cennou surovinou a díky kompostování jsou lehce navratitelné do půdy. Naopak při jejich odkládání do nádob na svoz se lidé zbavují cenné složky, která se může vrátit do půdy. Obec systém svozu stojí nemalé prostředky a vhodné je také zjistit, jaké je koncové zařízení pro jeho využívání, zda-li obec neplatí vysokou finanční částku za svoz na velkou vzdálenost a zda-li je bioodpad dále využíván v kompostárnách či bioplynových stanicích.
Dále je ve vzorku relativně vysoká míra textilií. Otázkou však je, jestli je v obci v současnosti fungující sběr textilií a jestli zde není prostor pro navýšení množství kontejnerů na sběr textilií. Množství skla, které končí v nádobách na SKO je sice stejné jako průměr v České republice, je však škoda, když právě sklo, které je velmi snadno recyklovatelná a hodnotná surovina, končí na skládkách či spalovnách a není dále využíváno. Množství plastů a papíru je nižší než průměr, avšak i tak se jedná o suroviny, které jsou dále recyklovatelné a současně se jejich separací může obci podařit získat část prostředků vynaložených na odpadové hospodářství zpět. Případně pokud je v obci pytlový sběr, je zde vhodná důkladná osvěta a zdůraznění významu separace třídění, které může mít při nedodržení vliv na zvyšování poplatků za komunální odpad.
Od roku 2015 jsou obce taktéž povinny zajistit systém pro sběr kovů. Ve vzorku z obce B je množství kovů a hliníku cca 4,6 % a to je již zajímavé číslo, které svědčí o tom, že je i zde prostor pro zvýšení množství třídění. Není nutné nádobu umístit na několik míst, ale vždy je vhodnější mít nádobu umístěnou např. u nákupního střediska než jen dát občanům příležitost odkládat kovy na sběrný dvůr.
Srovnání s průměrem v České republice
Při porovnání s běžným obsahem nádoby na komunální odpad, dle údajů poskytovaných společností EKO-KOM, a.s., lze konstatovat, že odpad ze vzorků z obce B je svým složením zcela odlišný. Největším rozdílem je podíl biologicky rozložitelných odpadů (komentář výše) a komunálního odpadu.
Celkové množství komunálního odpadu, tedy obsahové složky, která již nejde dále vyseparovat a žádným způsobem využít bylo celkem 14,8 %, což znamená potenciál pro vyšší míru třídění odpadu v dané oblasti. Laicky řečeno, nádoby na komunální odpad by měly být ve zcela ideálním případě naplněny skutečně jen komunálním odpadem, kterého je v našem případě jen velmi nízké procento.
V oblasti obce B doporučujeme zahájit osvětovou kampaň, jejíž hlavním cílem bude motivovat občany k předcházení vzniku komunálního odpadu a důsledné separaci (tedy třídění) odpadu. Osvěta je tedy vhodným doplňkem k jakýmkoliv změnám v systému sběru odpadu v dané oblasti. Z výsledků je patrné, že největší potenciál pro změnu a snížení množství odpadu, které v současnosti končí v nádobách na komunální odpad, je začít s důslednou separací biologicky rozložitelných odpadů, textilu, plastů a skla.
Je před námi mnoho mýtů, které jsou třeba vyvrátit. Například informace, že jsou skládky v pořádku a zařízení na energetické zpracování odpadů špatné řešení, je jedna z nich. Stejně tak je třeba vyvrátit i fakt, že komunální odpad po nás někdo dotřiďuje nebo se jej dotřiďovat vyplatí. Jediná cesta je totiž třídit odpad již v domácnostech a předcházet jeho vzniku. Pokud se totiž každý z nás do systému třídění nezapojí a nebude tuto činnost považovat za samozřejmou každodenní součást našeho života, nemůžeme předpokládat, že v ČR vznikne kvalitní infrastruktura recyklačního odpadu a my tak dosáhneme stanovených cílů recyklace. Jen správně vytříděný odpad je totiž cennou surovinou, zdrojem. A na tom musíme pracovat každý jeden z nás.
Text byl převzat z portálu Zajímej.se se souhlasem autorky.
K textu si dovolíme přidat komentář, že s důsledným tříděním v domácnostech zcela souhlasíme a považujeme tuto cestu za správnou s ohledem na čistotu vytříděného materiálu. V rámci projektu Cirkulazce však třídící linky budeme instalovat nehledě na ekonomické otázky, které dnes brání efektivnímu nastavení. Věříme, že variabilně postavená třídící linka může zpracovávat různé druhy odpadů a to jak ty směsné komunální, tak například dotřiďovat i složky již vytříděné. Cílem našeho projektu je maximální materiálové a následně energetické využití odpadu s co nejvyšší efektivitou a co nejmenšími ztrátami.
